Standard plemene Alpský brakýř jezevčíkovitý
Název v zemi původu: Alpenländische Dachsbracke
Český název: Alpský jezevčíkovitý brakýř
Anglický název: Alpine Dachsbracke
Země původu: Rakousko
Datum publikace platného originálu standardu: 10.10.1995
Skupina FCI: VI. - honiči, barváři a příbuzná plemena
Sekce FCI: 2 - Barváři (Leash scent Hounds), Se zkouškami lovecké upotřebitelnosti/Honíčské a Barvářské zkoušky/
Použití
Robustní,nepřízni počasí odolný ,pracovní pes horských lovců je Alpský jezevčíkovitý brakýř jako barvář používán k dosledu spárkaté zvěře a k nahánění zajíců a lišek
Krátký historický přehled
Již ve starověku byli používáni lovečtí psi,kteří svým vzhledem připomínali ALPSKÉHO JEZEVČÍKOVITÉHO BRAKÝŘE.Korunní princ Rudolf Habsburský již v letech 1881 a 1885 použil při svých,
loveckých výpravách do Turecka a Egypta podobné psi z oblasti Ischl.Roku 1932 byl ALPSKO-KRUŠNOHORSKÝ JEZEVČÍKOVITÝ BRAKÝŘ uznán kynologickým svazem v Rakousku třetí-barvářskou rasou.
V roce 1975 bylo změněno pojmenování rasy na ALPSKÉHO JEZEVČÍKOVITÉHO BRAKÝŘE.V roce 1991 byl ABJ zařazen do sekce FCI Barvářu.
- Celkový vzhled - Nízkonohý,silný ,lovecký pes.Robustní stavby těla se silnými kostmi.Hustou srstí a pevnou muskulaturou
- Základní proporce - Poměr výšky v kohoutku k délce trupu 2:3. Poměr mordy k mozkovně 9:10.
- Chování a charakter - Moudrý a přátelský výraz.Pevná ,nebojácná povaha.
- Lebka - Lehce klenuté temeno hlavy.Silná morda s vyjádřeným přechodem k temeni. Nevýrazný týlový hrbol.
- Nos - Černý
- Pysky - Pevně přiléhající, černě pigmentované,zakulacené koutky
- Zuby - Silný,úplný ,nůžkový nebo kleš»ový kus.Požadovaný je úplný chrup s 42 zuby.
- Oko - Tmavě hnědá duhovka.Víčko na bulvu dobře přiléhá černě pigmentované
- Závěs - Vysoko posazený,bez záhybů široko a hladce povislý muže zasahovat až k mordě. Ze spodu dobře zakulacené.
- Krk - Svalnatý né dlouhý
- Tělo - Trup silný dobře osvalený,podlouhlý.Kohoutek vyjádřený. Rovná záda. Krátká a široká bedra. Záď pozvolna spadající. Hrudník je hluboký a široký s vyjádřeným předhrudím.
Hloubka hrudníku zasahuje do jedné poloviny výšky v kohoutku. Vtáhlé břicho. Vysoko nasazený prut a na koření silný,ze spodní strana delší srst/štětka/. Nesený těsně nad zem svěšený
- Přední končetiny - Pevně přiléhající lopatky jsou dlouhé,šikmo uložené a silně osvalené.Přední běhy jsou rovné a silné.V poměru k celkovému tělu působí krátkým dojmem
- Zadní končetiny - Svalnaté,silně a dobře osvalené.Ze zadního pohledu rovné.
- Přední a zadní tlapky - Silné,kulaté.Tlapky uzavřené ,bříška silná,drápy černé
- Typ chůze - Prostorný necupitavý pohyb.Upřednostňován poklus
- Kůže - Elastická,silná bez záhybů a vrásek
- Srst - Osrstění se skládá z velmi husté podsady a krycí srst,která kryje celé tělo a přiléhá
- Barva - Ideální je tmavá jelení červeň nebo černá s jasně ohraničeným pálením na hlavě,hrudi,bězích ,tlapkách a spodní stráně prutu.Bílá hvězda na hrudi povolena.
- Výška v kohoutku 34-42 cm, ideální výška: pes 37-38, fena 36-37
Vady
Každá odchylka od uvedeného popisu musí být zohledněna při posouzení exteriéru
SLABÁ KOSTRA; SLABÉ NEODPOVÍDAJÍCÍ OSVALENÍ; ŠPIČATÁ,DLOUHÁ NEBO KRÁTKÁ MORDA; SVĚTLÉ OKO; NEPŘILÉHAJÍCÍ VÍČKA; KRÁTKÝ NEBO ŠPIČATÝ ZÁVĚS; VOLNÁ LOPATKA; CHYBNÉ POSTAVENÍ PŘEDNÍCH NEBO
ZADNÍCH BĚHŮ; ŘÍDKÉ NEBO KRÁTKÉ OSRTĚNÍ; ODCHYLKY OD POŽADOVANÉHO ZBARVENÍ
Vylučující vady
Všeobecně všechny vady omezující lovecké využití. Každá z těchto uvedených vad sama vylučuje jedince z dalšího využití v reprodukci.
VADY CHRUPU /CHYBĚJÍCÍ ZUBY,SKUS./; JEDINCI NEDOSAHUJÍCÍ NEBO PŘEVYŠUJÍCÍ STANDARD; POVAHOVÉ VADY /BÁZLIVOST, AGRESIVITA/