Bígl je zdravé a nenáročné plemeno, ale jako každý tvor potřebuje základní péči. Běžnou péči zvládneme sami, ale pokud se na něco necítíme nebo máme podezření na onemocnění našeho psa, tak raději ihned navštívíme veterináře. Dnes je veterinární péče opravdu na vysoké úrovni a nabídka veterinárních ordinací velká.
Bígl má převislé uši a je třeba občas zkontrolovat, zda není v uchu zánět, který je pro psa velmi bolestivý a nepříjemný. Zdravé ucho je růžové bez mazu a zápachu. Pokud je zaprášené, tak stačí koupit u veterináře čistící kapky, kdy psovi nakapeme, promneme ušní chrupavku a necháme ho přebytek kapek vyklepat. Pak vezmeme gázu na prst a vytřeme ucho pouze tam, kam dosáhneme. Nikdy nečistíme špejlí nebo něčím podobným. Nemocné ucho je zaplněno tmavým mazem, který doprovází zápach. Pes se často drbe nebo třepe hlavou. V takovém případě musíme navštívit ihned veterináře, protože zánět bývá bolestivý.
Oči mají vypadat čistě bez zarudnutí a výtoku nebo jiných projevů onemocnění. Pokud psi běhají ve vysoké trávě či prašném prostředí, tak mohou mít podrážděné oči, které se projevují zarudnutím. Stačí pár dní prokapávat. Pokud se stav nezlepší do 4 dnů, tak navštívíme veterináře.
Někdy mají štěňata svěšená a zarudlá spodní víčka. Pokud se toto projevuje stále a ne jen při únavě, tak se může jednat o uzlíkový zánět třetího víčka (Foliculitis palpebrae tertiae). Jsou to vodnaté drobné pupínky na vnitřní straně třetího spodního víčka, které oči dráždí a způsobují zánět. Sami to nezjistíme, a proto je nutné navštívit veterináře, aby nám oči u psa zkontroloval. Pokud se tato diagnóza potvrdí, tak psa čeká malý zákrok, kdy se pupínky seškrábnou a většinou se už neobjeví.
Tady je důležité připomenout, abychom naučili psa si nechat prohlédnout zuby a sáhnout do tlamy. Usnadní nám to nejen prohlídky u veterináře, ale uvítáme to i při sebrání nechtěné kořisti u odpadkových košů nebo na výstavách. Doporučuje se čistit psovi zuby, ale také postačí, když mu umožníme časté žvýkání různých žvýkacích kostí, suchého chleba nebo velkých kostí. Výborné jsou např. morkové nebo hovězí kosti. Nejen že si tím pes čistí plak a slabý zubní kámen, ale posiluje si i čelisti a žvýkací svaly.
Hlídejte, aby se psovi neusazoval na zubech zubní kámen, protože ve velké míře dráždí dásně a vzniká zánět a následně paradentóza. Uvedené projevy může doprovázet zápach z tlamy a zarudnutí dásní. V takovém případě je nutný veterinární zákrok.
Našim psům, i přes dostatečný pohyb venku, mohou růst neustále drápy na tlapkách. Je to především díky dnešní kvalitní a vysoce výživné stravě. Drápy nesmí dosahovat na zem. Pokud jsou dlouhé, tak nutí vyvracet prsty do stran a tím se deformuje tlapa. Také se prodlužuje nerv v drápu. Pokud má pes drápy krátké, je třeba zkontrolovat a případně zkrátit drápy na paspárcích u předních tlapek.
U našeho psa je třeba také občas zkontrolovat pohlavní orgány, zda jsou čisté. Jakmile se objeví žlutozelený hustší výtok, může to být zánět. U psů se jedná o zánět předkožky. Jde o častý projev, kdy pes si s tím poradí většinou sám. Pokud je zánět silnější, tak stačí několikrát opláchnout předkožku odvarem z heřmánku nebo slabým roztokem hypermanganu. Zánět většinou brzy ustoupí.
U fen se může jednat o zánět pochvy. Pokud máme sebemenší podezření, tak urychleně navštívíme veterináře. Některé feny mohou trpět falešnou březostí, která nastupuje tak 1-1,5 měsíce po hárání. Projevuje se to změnou chování feny, zvětšením a prověšením mléčné žlázy nebo dokonce odkapáváním mléka ze struků. Je to projev, kdy fena po hárání prožívá březost, i když nebyla kryta psem. Některé feny si dělají pelíšky, nosí si tam hračky a strkají je ke svým strukům. V takovém případě feně sebereme hračky a snažíme se jí zaměstnat delšími procházkami.
Nám se velmi osvědčilo, při prvních změnách na mléčné žláze, ihned nasadit homeopatika. Dají se koupit v lékárně a název je LAC CANINUM 30 CH nebo RICINUS COMMUNIS 30 CH. Podává se 5 granulek 2x denně a stačí využívat 2-3 krabičky. Záleží na síle falešné březosti a době, kdy se homeopatika nasadí. Jde o čistě přírodní preparát, který potlačuje tvorbu mléka a tím se lepší i psychika feny.
Jsou pachové žlázy vedle řitního otvoru. Psi si je většinou vyčistí sami při vyměšování nebo tzv. sáňkováním. To se projevuje ježděním zadku po zemi, kdy se snaží obsah análních žláz vytlačit. Někteří jedinci mohou mít tyto žlázy hodně naplněné a pokud se nevyčistí, tak může vzniknout zánět, kdy se utvoří boule v místě anální žlázy. Pokud se to neléčí, tak přeplněná žláza praskne a je nutná léčba antibiotiky. Proto při návštěvě veterináře požádejme i o kontrolu těchto žláz.
Tlapy mevyžadují zvláštní péči. Pouze ve městech, v zimním období solení, je vhodné tlapy před venčením namazat buď speciálním krémem na tlapky nebo indulonou. Při návratu z vycházky tlapky omyjeme, vysušíme a opět namažeme.
Bígl má krátkou srst, která se dobře udržuje. Pro psa je česání většinou příjemné, protože mu masírujeme kůži. Ale musí si na něj zvyknout, proto začneme již u malého štěněte. Psa stačí česat 1x týdně, na jaře při výměně srsti častěji. Česáním psa zbavujeme odumřelé srsti, masírujeme mu pokožku a také vyčesaný pes vypadá stále upravený a jeho srst se krásně leskne.
Není dobře bígla často koupat s použitím šamponu. Pokud je pes špinavý, tak ho stačí jen osprchovat nebo vytřít mokrým ručníkem. Častým šamponováním se psovi vysušuje kůže, která je jinak pokryta mazem a tím je pes náchylnější na různé ekzémy a alergie. U malého štěněte musíme dávat pozor na prochladnutí. Zvykejme ho na vodu, ať se venku brouzdá či plave, pokud je teplo, ale nesmí prochladnout. V případě, že je chladněji a štěně je mokré, měly bychom ho vytřít ručníkem a nechat ho doschnout v teple. Nesmíme zapomenout vytřít uši.
Náš bígl, ač žije s námi doma nebo venku, tak potřebuje své místo, kde se cítí bezpečně a kde má svůj klid na odpočinek.
Pokud máme bíglíka venku, tak bychom mu měli udělat zateplenou boudu situovanou tak, aby měl vchod chráněný od západu před větrem a deštěm. Nejlépe je, pokud boudu umístíme ještě pod nějaký přístřešek, který ji chrání. Protože bígl má rád vyvýšená místa, ze kterých rád pozoruje okolí, tak si lehá nahoru na boudu. Proto by měla být bouda s rovným a odnímatelným víkem. Náš pes by měl být umístěn v suchém prostředí s možností stínu, ale i sluníčka. V zimě můžeme dát do boudy slámu, ta dobře izoluje a drží teplo. I když je pes zvyklý být venku, rád si lehne do voňavé a suché slámy. Navíc tím prodloužíme zdraví psa a oddálíme artrózu a záněty kloubů, které vznikají z chladu a vlhka. Nedoporučuje se dávat do boudy hadry nebo deky, protože drží vlhkost.
Pokud náš pes žije s námi v bytě, tak bychom ho neměli příliš rozmazlovat a tím snižovat jeho odolnost. Měl by chodit ven za každého počasí. Pokud je v pohybu, tak mu zima nevadí.
Za prvé. Pokud si přivezeme štěňátko domů, tak ho nemůžeme hned odstavit do boudy, i když v budoucnu plánujeme jeho život převážně na zahradě. První týdny i měsíce by s námi mělo žít doma, musí si zvyknout na nové prostředí, seznámit se se všemi členy rodiny a zvyklostmi v naší domácnosti. Společné soužití je důležité pro utvoření dobrého kontaktu mezi námi a štěnětem, můžeme ho lépe učit čistotnosti, zvykat si na pobyt doma, učit ho co smí a co ne. Tohle všechno oceníme později, třeba až s ním budeme jezdit na dovolenou. Za druhé. Bígl je smečkový pes a potřebuje kontakt se svou lidskou smečkou. Pokud je pes v dospělosti přes den venku, musíme mu pak věnovat dostatek času a vzít ho i domů. Bígl není rád sám a je vděčný za každou chvíli se svým pánem. A pokud je to chvíle třeba na gauči vedle svého pána za deštivého nebo mrazivého počasí, tak není spokojenějšího a hodnějšího psa.
mezinárodně chráněná chovatelská stanice plemene Bígl a Alpský Brakýř